Varhany postavil po roce 1920 kutnohorský varhanář Josef Melzer pro pražský palác Lucerna. Varhany sloužily především k doprovodu němých filmů, a proto byly vybaveny i různými zvukovými efekty a rozsah manuálů je vystavěn až do g4, což bychom u klasických varhan jen těžko hledali. S nástupem ozvučených filmů nástroj postupně ztrácel uplatnění a v roce 1949 jej zakoupila Církev československá husitská v Červeném Kostelci. Instalaci a dispoziční úpravu provedla v roce 1950 kutnohorská firma Organa. V rámci přestěhování byla rejstříková dispozice rozšířena v pseudobarokním stylu.
Nástroj byl v posledních desetiletích v havarijním stavu a zejména výpustková pneumatická traktura byla již za hranicí životnosti. Proto se v roce 2011 rozhodl nástroj obnovit místní varhaník a učitel hudby Tomáš Hájek, který pod vedením varhanáře Josefa Matysky ve svém volném čase nástroj zprovoznil, zvukově kultivoval, a od té doby se také o nástroj vzorně stará.
V roce 2012 nástroj opravil velmi zachovalý.
I. man (C – g4, 68)
Bourdon 16´
Principál 8´
Kryt 8´
Salicionál 8´
Oktáva 4´
Mixtura 3-5x 2´
Trumpeta 8´
II. man (C – g4, 68)
Flétna trubic. 8´
Viola di Gamba 8´
Aeolina 8´
Suaviál 4´
Flétna příčná 4´
Fugara 4´
Flétna zobcová 2´
Sesquialtera 2x
Akuta 3x 1´
Vox humana 16´
III. man (C – g4, 68)
Kryt milý 8´
Flétna dřevěná 8´
Flétna špičatá 4´
Nasard 2 2/3´
Principál flétnový 2´
Kvinta šustivá 1 1/3´
Harfa
Pedál (C – f1, 30)
Subbas 16´
Kryt ozvěnný 16´
Oktávbas 8´
Kvinta 5 1/3´
Chorálbas 4´
spojky základní i oktávové
kolektivy
VK A, B
crescendo
žaluzie II, III
tremolo
vypínače
zvony
Marián Varga – Hommage á Johann Sebastian Bach