Dvoumanuálové mechanické varhany postavil v roce 1843 varhanář Jiří Španěl mladší z Rokytnice v Orlických horách. Jak dokládá i kronika varhanářské rodiny Guthů, byly tyto varhany již v době svého vzniku hodnoceny jako mimořádné dílo. Dodnes je tento nástroj považován za jeden z největších mechanických dvoumanuálových nástrojů v Čechách.

O výjimečnosti nástroje svědčí kromě níže uvedené dispozice i některé konstrukční zajímavosti a také skutečnost, že téměř celý nástroj je zhotoven z dubového dřeva. Pozoruhodná je například automatická regulace traktury manuálu, šestnáctistopý Principál v prospektu nebo dvojice jazykových rejstříků v pedálu. Pozornost zasluhuje také vzduchová soustava se šesti klínovými měchy, umístěnými v kalkovně vzdálené 12 metrů od varhan. Důmyslné rozmístění celkem 11 zásuvkových vzdušnic dokazuje, že varhanář znal zásady dokonalého vyznění všech píšťal i optimálního rozvodu složité traktury. Přesto se při zapnutí všech rejstříků a spojek varhaníkovi po delší hře vybavuje gotické „organum pulsare“.

Nástroj byl v minulosti několikrát dispozičně upravován a v roce 1919 mu hrozil dokonce zánik, když místní varhanář V. Poláček navrhoval přestavbu na pneumatický systém ovládání. K tomu naštěstí nedošlo a tento unikátní nástroj se tak dochoval dodnes. V roce 1994 provedla krnovská firma Rieger-Kloss větší opravu, při které byla mimo jiné vrácena dispozice do předpokládaného původního stavu. Dosud poslední větší opravu provedla firma Poukar-Eliáš v roce 2009. Přesto, že je nástroj plně funkční, zasloužil by si celkovou repasi, obnovení funkce původní vzduchové soustavy a přiblížení k původnímu zvukovému charakteru. Usiluje o to zdejší varhaník JUDr. Jiří Fuks, který se o nástroj již řadu let vzorně stará.